Poplatek či laudemium
Laudemium byla dávka placená nájemcem (dědičným) vlastníkovi nemovitosti za souhlas při směně, prodeji, převodu ap.
Od druhé poloviny 18. století se v zemích Koruny české, na Moravě a ve Slezsku po vzoru rakouských zemí zavádělo laudemium – volně řečeno převodní poplatek. Vlastníci nemovitostí jako kláštery, šlechta – pronajímatelé – dostávali hotovost (dávku) za souhlas se směnou (prodejem, převodem) dané nemovitosti. Laudemium musily platit nově vznikající chalupy na parcelované dominikální půdě, při převodech gruntů, změnách dominikálních nemovitostí (mlýnů) ap. Laudemiem nebylo omezováno právo volné dispozice s majetkem. Tento poplatek patřil vrchnosti, klášterům (pronajímateli). Ve smlouvách bylo zakotveno, v jaké výši a jak se bude platit. Výše laudemia se obvykle pohybovala od 2 do 15 % z hodnoty nemovitosti. Např. laudemium z gruntu ve výši 5 % činilo 3 krejcary z 1 zlatého gruntovní ceny, vodní mlýn Wesselsky platil 10 % z 2000 zlatých. Splatnost byla obvykle jednorázová. Laudemium byla také dávka, která se platila lennímu pánu od jeho vazala za vydání nebo obnovení investitury. (viz wikipedie)
Seznam archiválií (108):
Protokoly 1885: 1566.
Hypoteční banka Království českého zasílá v obálce obnos za proplacení 26 ks kuponů pro církevní pokladnu, činící po odečtení poplatku za odeslání ve výši 10 krejcarů 109 zlatých 90 krejcarů.
Protokoly 1885: 1641.
Tentýž úřad (farní úřad v Přelouči, pozn. překladatele) sděluje v záležitosti mešní nadace Šafránkových, založené Johanou Pickovou při tamním farním kostele, že výlohy za zřízení nadačního listu v podobě kolků, percentuálního poplatku a poplatku za potvrzení nadačního listu mají být dle výslovného přání zakladatelky uhrazeny z úroků, které vyvstaly ze státního dluhopisu, a že tím tato mešní nadace může vstoupit v platnost.
Protokoly 1885: 1695.
Platební příkaz c. k. daňového úřadu v Pardubicích k uhrazení 17 zlatých 88 krejcarů jakožto polovinu percentuálního poplatku za exekuční vklad pohledávky na nájemném ve výši 2846 zlatých 80 krejcarů ve prospěch panství Pardubice na nemovitost č. 7 Leopolda Kafky z Bohdanče.
Protokoly 1885: 1701.
Platební příkaz c. k. daňového úřadu v Přelouči k uhrazení 50 krejcarů za doplnění kolku na nadační list [k mešní nadaci] Brožových a Pardusových při farním kostele v Přelouči; k č. 1421 a 1453.
Protokoly 1885: 1729.
Václav Prokeš, držitel mlýna ve Ždánicích, na příkaz k uhrazení poplatku za mlýn sděluje, že tento poplatek nemůže zaplatit z důvodu upuštění od užívání mlýna.
Protokoly 1885: 1793.
C. k. daňový úřad v Kolíně sděluje, že platební arch ohledně uhrazení poplatku ve výši 1 zlatý 12 krejcarů, předepsaného kapli (kostelu, pozn. překladatele) Panny Marie Sedmibolestné v Týnci nad Labem, nebyl c. k. finančním okresním ředitelstvím [dosud] vydán, a že přeplatek na poplatkovém ekvivalentu kojického a týneckého kostela ve výši 265 zlatých 75 krejcarů může být navrácen pouze se souhlasem c. k. finančního okresního ředitelství.
Protokoly 1885: 1860.
Farní úřad v Přelouči zasílá potvrzení o vyrovnání platebního příkazu k úhradě poplatku ve výši 50 krejcarů za kolek k nadačnímu listu [k mešní nadace] Brožových-Pardusových.
Protokoly 1885: 2000.
Potvrzení c. k. okresního soudu v Přelouči o [uhrazení] poplatků ve výši 5 zlatých 60 krejcarů za doručení tabulárních výnosů.
