KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
PARDUBICKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Stéblová [ Město nebo obec ]

První písemná zmínka o obci Stéblová pochází z roku 1385, kdy byla část výnosu ze Stéblové připsána ke kostelu sv. Ducha v Hradci Králové.

Ves sama v té době patřila nejspíše opatovickému klášteru. Jako někdejší klášterní ves je výslovně doložena při zástavě klášterních zboží Divišovi Bořkovi z Miletína roku 1436. Od té doby byla součástí panství Kunětická hora, posléze pardubického panství. O starší podobě vesnice se neví téměř nic. Do její struktury výrazně zasáhla vlna rybníkářské stavební aktivity na sklonku čtyřicátých let 16. století. Při stavbě velkého rybníka jménem Oplatil bylo poblíž dnešní Stéblové zatopeno několik vesnic (Velké a Malé Kavčiny, Černá pod Čeperkou). Rybník zaplavil i pozemky Ždánic a Srchu a zatopil i místo, kde ležela samotná ves Stéblová. Většina stéblovských polí však zůstala mimo rybniční dno, proto tehdejší vrchnost přistoupila k transferu osídlení do příhodnějšího místa. V roce 1549 dali synové Jana z Perštejna ves Stéblovou znovu vystavět těsně pod jihovýchodním okrajem boční hráze rybníka Oplatil. Ves pak náležela po celou dobu k pardubickému panství. V polovině 16. století se zde nalézaly dva selské grunty a sedm chalupnických živností.

V polovině 19. století měla Stéblová 18 usedlostí, na přelomu 19. a 20. století 31 a v roce 1930 40 domů. V současné době se v obci nachází 60 domů, ve kterých žije 160 obyvatel.

Obec je rozložena na vyvýšenině při okraji Hradecké planiny a její intravilán je tvořen několika částmi, odlišující se charakterem zástavby. Jádro vesnice se nachází při podélné návsi orientované přibližně v severojižním směru a při komunikacích, které z návsi vycházejí směrem na východ a na západ. Ještě v prvních desetiletích 20. století tvořilo zdejší zástavbu značné množství objektů tradičního stavitelství, pocházejících zejména z 1. poloviny 19. století. Protože však tyto objekty velice rychle ztrácely funkčnost a životnost, spadají v současné době nejstarší domy do období na přelomu 19. a 20. století.

Z tradičních objektů, typických pro vesnické sídlo, je na jižním konci návsi situován návesní kříž a v jeho sousedství zbrojnice. Kříž je pískovcový z roku 1899 (postaven na památku 50. výročí panování císaře Františka Josefa I., na místě staršího dřevěného kříže) ohrazený dobovým litinovým plůtkem. Zbrojnice z 1. poloviny 20. století má věžičku pro zavěšení zvonku. Volné prostory v intravilánu této starší části obce, tvořené jak parcelami po zaniklých domech, tak prostorem sadů usedlostí, jsou v posledních letech zaplňovány výstavbou rodinných domků vilového typu, které se do starší zástavby poměrně dobře začleňují. Stráň při severním okraji západní části zástavby je využita zahrádkářskou kolonií, ve které se nacházejí různé typy rekreačních domků a chatek.

Uprostřed obce se nachází vodní nádrž, která má v současné úpravě charakter přirozené vodní plochy v písčitém terénu. V severovýchodním směru navazuje na starší část obce zástavba novějších rodinných domků vznikajících postupně v průběhu 20. století. Tato část obce je zakončena lokalitou, která je určena pro stavbu nových rodinných domků v zóně klidného bydlení. Pro zásavbu zde bylo zatím vytyčeno 25 parcel, na některých již rodinné domky stojí, část domků je ve výstavbě, ostatní pozemky jsou na zahájení stavby připraveny.

Vzhledem k malebnému okolí této lokality v bezprostřední blízkosti lesa, klidném prostředí bez průjezdních komunikací a blízkosti a snadné dostupnosti pracovních, obchodních a kulturních center v Pardubicích ale i v Hradci Králové, jeví se tato lokalita jako velice atraktivní pro klidné bydlení.

Na východě prochází kolem obce železniční trať, na niž je mimo intravilán v severovýchodním směru zřízena stanice s provozními budovami. Poblíž se nachází hájovna, výletní restaurace a při silnici vedené po bývalé rybniční hrázi stojí dům pravděpodobně v místech zaniklé tzv. Boudy, obydlí rybničního strážce. Při obci se od železnice odklání nezprovozněná vlečka do továrního komplexu Semtín. Mezi vlečkou a železniční tratí v blízkosti někdejší náhonové strouhy jihovýchodně od vsi se nachází pomníček na památku největšího železničního neštěstí v Čechách, které si 14. listopadu roku 1960 vyžádalo 118 obětí na životech. Směrem na západ od obce se za lesem nachází rozsáhlá vodní plocha, která vznikla těžbou štěrkopísku a je vyhledávaným místem ke koupání pro obyvatele pardubicka a zároveň slouží jako zdroj pitné vody pro Pardubice a přilehlé obce.

Zásobování občanů potravinami, drogérií a dalším zbožím běžné spotřeby zajišťuje místní prodejna smíšeného zboží, část budovy Obecního úřadu slouží pro poskytování služeb pohostinství včetně příjemného venkovního posezení v letních měsících. V obci se nachází menší výrobna plastových výrobků Modelplast, opravna osobních automobilů Kohout a v blízkosti hlavní silnice spojující Pardubice a Hradec Králové poskytuje své služby prodejna ojetých automobilů Finiš.

Dopravní obslužnost zajišťuje v obci zejména železniční spojení ve směru do Pardubic a do Hradce Králové, které je doplněno ve směru do Pardubic autobusy ČSAD. Jeden ranní školní autobus a jeden odpolední autobusový spoj zajíždí přímo do obce se zastávkou u Obecního úřadu, ostatní autobusové spoje mají zastávku v blízkosti autobazaru Finiš. Významným prvkem z hlediska dopravní obslužnosti a zásobování je napojení místních komunikací na přeložku I/37 mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.

V obci je velmi aktivní sbor dobrovolných hasičů, zejména mladší část sboru sklízí v poslední době významné úspěchy v regionálních soutěžích v požárním sportu. Sbor dobrovolných hasičů pořádá v obci na přelomu července a srpna tradiční Stéblovský pohár v požárním útoku, kterého se pravidelně účastní řada blízkých i vzdálenějších hasičských sborů. Dalším aktivním spolkem v obci jsou rybáři, kteří využívají místní rybník k chovu a chytání ryb a k pořádání rybářských závodů pro zájemce ze širokého okolí.

Obec Stéblová se stává ideálním místem pro klidné bydlení v rodinných domcích v bezprostřední blízkosti dvou velkých městských center, ale přesto prakticky v lůně přírody, bez dopravního zatížení, ale přesto za snadného dosahu všeho, co potřebuje současný moderní občan k uspokojení svých životních potřeb.

Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy.

PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km

NA ÚZEMÍ OBCE EVIDUJEME


Typ záznamu: Město nebo obec
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 14.09.2021 v 21:02 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Sněhové zpravodajství
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba